Ние, в ХХ-ти век, сме склонни да виждаме в себе си само доброто и славата, а в другите - злото и позора.
(Marcela se smeje) My ve 20. století tíhneme k tomu, abychom na sobe videli spíš tu slávu a na druhých tu hanu. To je počátek zmatku.
Предайте на френския посланик, че сме склонни на помирение.
Řekněte francouzskému velvyslanci, že máme chuť změřit se s králem Františkem.
Смятам, че това е риск, който сме склонни да поемем.
Myslím, že to je riziko, které jsme ochotni všichni přijmout.
Мъжете притежават някои качества и сме склонни да ги приемем за равни.
Ale uznáváme, že muži mají i kvality. Takže je bereme za sobě rovné.
Опасявам се, че не сме склонни да обсъждаме числа.
Obávám se, že nám není dovoleno mluvit v číslech.
Четох, че бебето в семейството винаги копнее за внимание, ето защо сме склонни да бъдем толкова противни.
Četla jsem, že vlastní dítě vždycky touží po pozornosti, proto máme tendenci být tak protivní.
Каквото и да си сторил, ние сме склонни да ти дадем опрощение.
Ať jsi spáchali cokoliv, jsme připraveni poskytnout ti naše rozhřešení.
Но искам да ви уверя, че сме склонни да изпълним техните искания, за да приберем по-скоро роднините ви в къщи.
Ale měl byste vědět, že uděláme vše, abychom dostali naší posádku domů jak rychle to jen bude možné.
И ние сме склонни към самонараняване.
Víš, co, Katie? Taky jsme sebepoškozovači.
Докажете го и сме склонни да променим обвиненията от убийство на съдействие.
Když to dokážete, asistent žalobce souhlasil, že dodatečně překvalifikuje skutek z vraždy na spoluvinu.
Защото сме склонни да приемем това предизвикателство, което неохотно бихме отложили и което възнамеряваме да спечелим.
Protože je to výzva, kterou jsme ochotni přijmout, kterou nejsme ochotni odkládat a hodláme ji zvládnout.
Защо сме склонни да нараним най-близките ни хора?
Proč máme potřebu ubližovat svým nejmilovanějším?
Истинския тест на първата поправка е дали сме склонни да подкрепим хора и идеи, които мразим."
Pravá zkouška prvního dodatku je, zdali jsme ochotni se postavit za lidi a myšlenky, které nenávidíme."
Нещо, което ние възрастните сме склонни да забравяме.
Způsob pohledu, na který máme jako dospělí tendenci zapomínat.
По-скоро е като триъгълника, но ние сме склонни да вярваме, че е нещо повече.
Je to blíž tomu trojúhelníku než klobouku, ale podle nás jde o víc.
По този начин ние сме склонни да разглеждаме вярванията на другите, които рядко са по-суеверни от нашия собствен народ.
Máme proto sklon vnímat víru ostatních, kteří jsou zřídkakdy pověrčivější než naši vlastní lidé.
Когато сме „тъжни“, сме склонни да бъдем по-малко гладни (въпреки че има хора, които правят обратното и ядат повече).
Když jsme „smutní“, máme tendenci být méně hladoví (i když existují lidé, kteří dělají opak a jedí více).
Обратно, когато мозъкът произвежда допамин или норепинефрин (норадреналин), ние сме склонни да мислим и да действаме по-бързо и обикновено сме по-бдителни.
Naopak, když mozek produkuje dopamin nebo norepinefrin (noradrenalin), máme tendenci myslet a jednat rychleji a jsou obecně ostražitější.
Въпреки че не сме склонни да го признаем, естествените процеси на регенерация на кожата се забавят още на 20-годишна възраст.Често незабелязано, по-дълбоките слоеве на кожата губят влага, твърдост и еластичност.
Přestože se nám to zdráhá přiznat, přirozeně se regenerují procesy pokožky již ve věku 20 let.Často nepovšimnuté, hlubší vrstvy pokožky ztrácejí svou vlhkost, pevnost a pružnost.
Трябва да се каже, че често сме склонни да забравяме съществуването си, когато сме заслепени от болка и отчаяние.
Je třeba říci, že často máme tendenci zapomínat na jejich existenci, když nás oslepí bolest a zoufalství.
Това е защото сме склонни да мислим за скелетите като твърди лостови системи, които произвеждат скорост или мощност.
A to proto, že máme tendenci kostru považovat za pevnou a neohebnou soustavu, která poskytuje rychlost a sílu.
И поради този страх, сме склонни да направим едно от следните две неща: Започваме да отричаме: "Това не съм аз, няма нищо общо с мен, никога няма да се случи на мен."
Abychom tomu strachu utekli, obvykle děláme jednu ze dvou věcí: Můžeme odmítat: „Já ne, já s tím nemám co do činění, tohle se mi nemůže stát.“
По-скоро вярваме на тези истории, защото сме склонни да им вярваме, а това ни предразсъдък се дължи на страха ни от смъртта.
Spíše věříme těmto příběhům, protože jsme předpojati jim uvěřit a jsme předpojati jim uvěřit, protože se tak bojíme smrti.
Има най-различни неща, които правим и мислим, които сме склонни да споделим с нашият лекар или адвокат или психолог или половинка или най-добрият ни приятел, които ще сме огорчени, ако се разберат от останалият свят.
Je celá spousta věcí, které děláme nebo si myslíme, a jsme ochotni je říci našemu lékaři, právníkovi, psychologovi nebo partnerovi nebo nejlepšímu přiteli, ale zahanbilo by nás, kdyby se o nich dozvěděl zbytek světa.
Ние сме склонни да мислим, че възприятието е като прозорец към реалността, каквато е.
Máme tendenci si myslet, že naše vnímání je jako okno do reality, jaká existuje.
Не сме склонни на компромиси - въобще не чуваме другата страна.
Děláme daleko méně kompromisy, což znamená, že se navzájem neposloucháme.
Това е добре, но отново сме склонни да го прилагаме селективно.
To je ta dobrá zpráva, ale opět ji využíváme jen selektivně.
Можем просто да приемем факта, че сме склонни към грешки и да опитаме да проектираме неща около това
Možná bychom mohli prostě přijmout fakt, že jsme náchylní k chybám, a zkusit tomu přizpůsobit všechno okolo.
0.84218788146973s
Stáhněte si naši aplikaci s slovními hrami zdarma!
Spojte písmena, objevte slova a vyzvěte svou mysl na každé nové úrovni. Jste připraveni na dobrodružství?
V Británii máme tendenci si myslet: "Mazec! 